|
|
Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v České republice
Kopicová, Irena ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Téma práce, Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v ČR, se zabývá nepůvodními druhy rostlin s určením jejich fytogeografických oblastí. Dále jsou zde zpracovány příčiny introdukce, samotná charakteristika a v neposlední řadě i ekologické dopady, přínosy a nebezpečí pro biodiverzitu v ČR. Práce je rozdělena do dvou částí, první část se věnuje teoretickému úvodu v podobě odborné literární rešerše na téma Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v ČR. Zde je popsána základní terminologie, ale zároveň v kapitolách i konkrétní problematika. Kapitola neofyty je ještě navíc rozšířena o podkapitolu invazní rostliny, zde bylo důležité zdůraznit si jejich nebezpečí pro ekosystém Druhá část se zabývá aplikací tématu do geografického vzdělávání a to vytvořením pracovního listu a vymezením základních pojmů pro žáky gymnázia. Cílem je přimět žáky přemýšlet o tom, které rostliny jsou důležité, odkud pochází, proč a jak se k nám dostaly. Zároveň je důležité, aby se dokázali zamyslet nad tím, jak mohou působit nepůvodní rostliny na ekosystém, do kterého byly introdukovány.
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Kamenice
Holzknechtová, Nikola ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Vodní toky, resp. jejich břehová vegetace, jsou místem velmi náchylným k šíření invazních druhů rostlin. Řeky tvoří přirozené migrační cesty (koridory) a usnadňují tak snadné a rychlé šíření propagulí. Tato diplomová práce se ve své teoretické části věnuje problematice rostlinných invazí včetně nejnovějších poznatků z oboru invazní ekologie. V praktické části se zabývá rozšířením invazních neofytů v břehové vegetaci řeky Kamenice v severních Čechách. Mapování těchto druhů rostlin proběhlo terénním průzkumem podél celého toku Kamenice. Bylo zaznamenáno celkem 7 taxonů invazních neofytů. Běžně se vyskytovala netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), netýkavka žláznatá (I. glandulifera), křídlatky (Reynoutria japonica, R. sachalinensis, R. ×bohemica) a zlatobýly (Solidago gigantea a S. canadensis). Rozložení mapovaných taxonů podél toku i v rámci břehů bylo poměrně nerovnoměrné.
|
|
|
Změny v rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky
Randová, Nela ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Břehová vegetace podél vodních toků patří k místům velice náchylným k šíření invazních druhů rostlin. Vodní koridory umožňují jejich snadné a rychlé šíření do nových území. Diplomová práce se zabývá změnami zatížení břehové vegetace Berounky invazními neofyty v průběhu let 2015-2018. Cílem bylo zjistit, jak se projeví změny v průběhu jednotlivých let a jestli je možné vysledovat určitý trend vývoje populací. V souvislosti s tím se práce zabývá možným vlivem extrémně suchých let 2015 a 2018 na výskyt invazních neofytů. Terénní výzkum probíhal na březích Berounky od vesnice Čilá u Skryjí po soutok Berounky a Vltavy v Praze-Lahovicích během letních měsíců v roce 2015, 2016, 2017 a 2018. Břehová vegetace byla rozdělena na segmenty o délce 500 ± 150 m. Celkem se jednalo o 90 segmentů, ve kterých byl sledován výskyt a početnost 17 invazních neofytů. Celkem se v mapovaném území objevilo 14 taxonů. Nejčastěji se v břehové vegetaci Berounky objevovaly taxony Robinia pseudacacia, Impatiens glandulifera a Solidago sp. Nejpočetnější populace byly zaznamenány u invazního neofytu Reynoutria sp. V průběhu let 2015-2018 se projevil nárůst podílu obsazených segmentů taxonem Acer negundo, který ale nevytváří příliš početné populace. V roce 2018 byl nad rámec sledovaných neofytů mapován výskyt invazního taxonu...
|
|
|
Biotopy vázané na migrační koridor údolí Tiché Orlice
Rejzek, Tomáš ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Mezi nejzávažnější vývojové změny vegetačního krytu bezesporu náleží expanze a invaze rostlin. Ikdyž jejich iniciátorem je sám člověk, probíhají nadále spontánně a nezadržitelně. Tato práce se zaměřuje na sudium průběhu těchto jevů podél řeky Tiché Orlice. Snaží se postihnout současný nebo budoucí dopad na domácí biotu a míru jejího ovlivnění. Zkoumá vliv dvou hlavních migračních cest exotických druhů - železničního koridoru a řeky. Na vzájemných interakcích vybraných ekologických skupin druhů /druhy expanzivní, neofyty, efemeroidy/ prezentuje možné kvalitativní a kvantitativní změny rostlinné složky přirozených biocenóz. Diplomová práce je zároveň podrobnou vegetační studií vytyčeného úseku řeky. Upozorňuje na fytocenózy zvláště významné svým plošným rozsahem nebo vzácností výskytu. Klasifikaci rostlinných společenstev provádí na podkladě nového národního přehledu vegetace. Ověřuje tím možnost jeho využití k podrobné interpretaci vegetační skladby na úrovni menšího výseku krajiny. klíčová slova: řeka, Tichá Orlice, vegetace, říční niva, říční krajina, invaze, expanze, neofyty, mokřady, aluviální louky, psárkové louky, olšiny, krajinná ekologie, klasifikace vegetace, botanika, fytocenologie, syntaxon
|
|
|
Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v České republice
Kopicová, Irena ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Téma práce, Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v ČR, se zabývá nepůvodními druhy rostlin s určením jejich fytogeografických oblastí. Dále jsou zde zpracovány příčiny introdukce, samotná charakteristika a v neposlední řadě i ekologické dopady, přínosy a nebezpečí pro biodiverzitu v ČR. Práce je rozdělena do dvou částí, první část se věnuje teoretickému úvodu v podobě odborné literární rešerše na téma Geografický původ nepůvodních druhů vyšších rostlin v ČR. Zde je popsána základní terminologie, ale zároveň v kapitolách i konkrétní problematika. Kapitola neofyty je ještě navíc rozšířena o podkapitolu invazní rostliny, zde bylo důležité zdůraznit si jejich nebezpečí pro ekosystém Druhá část se zabývá aplikací tématu do geografického vzdělávání a to vytvořením pracovního listu a vymezením základních pojmů pro žáky gymnázia. Cílem je přimět žáky přemýšlet o tom, které rostliny jsou důležité, odkud pochází, proč a jak se k nám dostaly. Zároveň je důležité, aby se dokázali zamyslet nad tím, jak mohou působit nepůvodní rostliny na ekosystém, do kterého byly introdukovány.
|
host ::
RSS.